Empatické naslouchání je základním kamenem vztahu mezi klientem a advokátem. Ještě dříve, než se začne řešit právo, paragrafy a strategie, potřebuje klient zažít pocit, že je viděn, slyšen a brán vážně. Právě tento pocit rozhoduje o tom, zda se klient otevře, nebo zůstane v obraně.
Empatické naslouchání znamená, že advokát věnuje klientovi plnou pozornost a dává mu najevo skutečný zájem o jeho situaci. Nehodnotí, neradí, nekomentuje a nepřerušuje. V této fázi neposkytuje ani právní rady. Vytváří prostor, ve kterém může klient mluvit svým tempem a svým jazykem.
Díky tomuto přístupu se postupně buduje důvěra. Klient si dovolí mluvit otevřeně nejen o faktech, ale i o obavách, strachu, nejistotě či pochybnostech. Dochází k uvolnění emocí, které často brání racionálnímu uvažování. Když jsou emoce vyslyšeny, mohou být zpracovány.
Empatické naslouchání pomáhá klientovi znovu se spojit se svou hodnotou. Má pocit, že je na správném místě ve správný čas a že jeho situace někoho skutečně zajímá. Právě na tomto základu může vzniknout smysluplná a funkční spolupráce.